Vranovská přehrada

je perlou chráněné krajinné oblasti Podyjí

Historie o vzniku Vranovské přehrady Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě.Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody, s využitím vodního živlu k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně.

První myšlenka na postavení Vranovské přehrady se zrodila již před první světovou válkou.Syn vranovského stavitele Schmidta,student architektury na technice ve Švýcarsku, podal o prázdninách v roce 1903 se skupinou spolužáků návrh na výstavbu přehrady u Vranova nad Dyjí.

Projekt na využití vodní síly postavením přehrady na Dyji projednala společnost Podyjské závody (Thayawerke) v roce 1912. V té době však zatím na tak odvážné dílo (pro Moravu) v Rakousko-Uhersku nebyly peníze. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny.

V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí,vypracoval Zemský úřad v Brně.

V březnu 1930 se začala údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí (největší vodní stavba v tehdejší ČSR) budovat společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, kde v průběhu stavby pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedení do provozu bylo v roce 1934.

Objem vody v přehradní nádrži činí cca 150 miliónů m3.Přehrada přijímá také vody Želetavky, která se vlévá do Dyje u hradu Bítova. Nádrž přehrady dosahuje až 1,5 km pod Podhradí nad Dyjí.Celková délka jezera činí 30km, největší hloubka ( 46m ) je přímo u zdi a pod prvním mostem u Bítova dosahuje asi 30 metrů. Hladina přehradního jezera má plochu 763 ha a nachází se ve výšce 351 m nad mořem.

Brilantní stavba- přehradní zeď Vranovské přehrady je vybudována jako gravitační zeď z litého betonu. Síla přehrady v základu je 27 m, v koruně se zužuje na 6 m. Délka v koruně je 290 m, výška nad základem 54 m. Poloměr zakřivení zdi je 500m. Dvěma zesílenými bloky o šířce 27 m byla zeď rozčleněna na tři části. Přes přemostěnou levou a prostřední část přepadává velká voda korunovým přepadem. Na levém břehu byly zřízeny kaskády, které svedou vodu přepadající od korunového přepadu v levém křídle zdi do vývařiště pod přehradou. Korunové přepady jsou dlouhé 122 m a mají kapacitu 580m3/sec. V levém boku jsou čtyři výpustná potrubí o průměru 1600 mm, kterým lze vypouštět vodu rychlostí 170 m3/sec. V pravém boku přehrady jsou umístěny tři roury o průměru 2600 mm přivádějící vodu do elektrárny vybudované u paty zdi. V elektrárně jsou umístěny tři Francoisovy turbíny,každá o výkonu 5,44 MW s průtokem15 m3/sec. V přehradě byly ke kontrole vybudovány kolmé šachty a tři průchodové štoly.

V roce 2002 zasáhla lokality v povodí Dyje povodeň,která byla považována za povodeň anomální a mimořádnou,je označována za povodeň téměř 500letou vodu. Průchodem povodně došlo na VD Vranov mimo jiné i k poškození povrchů betonových konstrukcí hráze na vzdušném líci a návodním líci, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu. Byly poškozeny opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny. Nezanedbatelné škody vznikly rovněž na stavební a technologické části strojovny spodních výpustí.

Tyto škody spolu s rozhodnutím státního podniku na maximální zabezpečení ochrany osob a jejich majetku se staly impulsem k neprodlenému zahájení oprav s cílem udržet toto vodní dílo v dobrém stavu a zajistit tak jeho bezpečnou funkci. Opravy, spočívající především v sanacích betonových konstrukcí, byly zahájeny v září 2003. První etapa oprav o objemu 7,6 mil kč byla ukončena v srpnu 2004. Druhá etapa oprav představuje realizaci prací s podstatně větší stavebně technickou náročností i finančním objemem. Tato etapa prací o finančním objemu 44 mil. Kč by měla být dle uzavřené smlouvy se zhotovitelem ukončena do konce roku 2005. Závěrečná etapa oprav,na níž se v současné době dokončuje projektová dokumentace a ukončení všech stavebních úprav je naplánováno na podzim r. 2006.

Lodní doprava

V roce 1934 byla ukončena stavba Vranovské přehrady. Podnikatelé měli zelenou. Byly zajištěny ubytovací kapacity a lodě pro osobní dopravu. V letech 1934 -1992 se Vranovská přehrada pyšnila bílou flotilou celkem s 20 plavidly.Postupně však byly vyřazovány z provozu.

Nejstarším provozovatelem lodní dopravy byl Plavební klub. Ladislav Prchal se svojí lodí „Lada“ provozoval lodní dopravu od roku 1935.V roce 1947 se podnikatelé sjednotili v Podyjském lázeňském a plavebním družstvu. Disponovali flotilou 8 lodí, z níž nejkrásnější lodí byl kolesový parník „Mír“, slavnostně pokřtěný 14.srpna 1949.

K parníkům patřívala i loď „Morava“, která byla za války pod jménem Starnberg dovezena v roce 1939 z Vídně. Na hladinu přehrady vyplula 11.srpna 1946.Patřila mezi nejrychlejší a nejhezčí vranovské lodě.Byla vyřazena v roce 1965.Vyřazena byla i přehradní loď „J.Máša“,později přejmenovaná na „Brno“. Další z plavidel byla rychloloď „Praha“,osobní loď „Hvězda“, “Znojmo“, maďarské hydrobusy „Dunaj“, „Dyje“, „Vranov“, a „Košice“. Nejdéle sloužící lodí byla loď „Moskva“,která po slavnostním křtu 20.června 1981 sloužila do roku 1992.Dnes ji,přejmenovanou na „Moraviu“, můžete vidět v přístavišti Na Františku v Praze a je nejúspěšnější lodí pražské vltavské flotily.

Dnes obce Vranovska, Bítovska a podnikatelé kolem jezera usilují o znovuzrození bílé flotily. Nezapomenutelné nádherné přírodní scenérie lemující břehy přehrady od Švýcarské zátoky přes Lančov,Chvaletice až do Bítova obohatí zážitky návštěvníků.

Dominantním objektem na vranovské pláži je také Lávka pro pěší,(most přes Švýcarskou zátoku), postavená v letech 1992-1993, spojující pláž s hrází.

Současnost

Vranovská přehrada slouží dnes nejen jako významná zásobárna pitné vody,ale je využívána jako centrum rekreace a turistického ruchu. Jezero je obklopeno lesy, plážemi a chatami. Oplývá mimořádnými přírodními scenériemi,zejména hluboce zaříznutými meandry,skalnatými stěnami, bizarními skalními útvary. Reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubohamrovými a bučinami, jehličnany-borovicemi,smrky, modříny. Pro toto území je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Klimatické podmínky jsou velmi příznivé v letním období, kdy teplota vzduchu překračuje 30°C a teplota vody se pohybuje mezi 20 až 25°C. Voda v jezeře je po celou sezónu čistá,bez sínic.Malebná zákoutí Vranovské přehrady- Moravského Jadranu, (jak je nazývána tato oblast), lákají k rekreaci tisíce návštěvníků z domova i ze zahraničí.